Celý týden mezi Vánoci a Silvestrem nevypadalo počasí moc přívětivě k venkovním aktivitám. Mlha, či spíše smog dusil některé části Prahy jak špinavá peřina.
Zatímco byla během týdne v Modřanech mlha a malá viditelnost, v Karlíně modrá obloha a sluníčko.
Myslím, že následující obrázek je dostatečně vypovídající:
Tyhle dva snímky dělí asi 15 km a 10 minut.
1. ledna se počasí umoudřilo a mlha během dopoledne ustoupila. Při pohledu z okna již bylo vidět až ke Kamýckému lesu, na omrzlé stromy. Přes lehkou mlhu bylo vidět, že je nad námi modrá obloha. Nakonec jsem neodolal, a když měl jít zbytek rodiny po obědě spát, já si vzal na sebe cyklohadry, sundal Norco ze zdi a vyrazil jsem. I kvůli zimě za okny jsem měl v plánu jen můj „XC okruh“, jak této trase familiérně říkám: Modřany – Libuš – Cholupice – Dolní Břežany – Letiště Točná – zahrádkářská osada Cholupice – Modřanská rokle (retenční nádrž Libušská) – Libuš – Modřany.
Ze začátku jsem řešil jak s dýcháním, jestli přes nákrčník nebo jak vůbec (nosem mi to nešlo, pusou sem měl strach z chycení nějaké choroby). Po chvíli šlapání se aklimatizuju na venkovní teplotu, zahřívám se … a šlapu. Omrzlý stromy a zem je parádní. Užívám si to – je to vlastně poprvé, co jsem se takhle v zimě vydal na kolo. A ne naposled, to už vím jistě!
První místo, kde zastavuju a tahám mobil, který používám místo „malého“ foťáku (kompaktu), je cesta podél Cholupické bažantnice. Namrzlá cesta, námrazou obalené stromy, modrá obloha, slunce … Nedalo se odolat.
Kus za bažantnicí jsem musel přes pole, abych se dostal na kraj Dolních Břežan, což je můj nejneoblíbenější úsek. Ale jak jinak jej pořešit? Ale pohled zpět na bažantnici mi to vynahradil.
Průjezd polem ale zanechal následky v podobě nánosu bahna. A tak jsem využil altán na cestě mezi Dolníma Břežanama a silnicí Cholupice – Točná, kde jsem se pokusil bahno sundat. Ano, pokusil – cestou od bažantnice totiž stačilo přimrznout … a změnit konzistenci na kámen. Klacíkem jsem chvíli šťoural, u toho popíjel čaj z termosky – prostě chvilková pauza 🙂
Na polní cestě mezi silnicí Cholupice – Točná a smotou Nouzov využívám světla ze slunce, které se pomalu začíná klonit za obzor a fotím sebe samotnýho. Fotku mám v plánu použít jako PFko.
Po chvíli míjím bývalou samotu Nouzov. Pohled přes pole na Nouzov směrem k letišti Točná je parádní.
Pak již jen cesta vlnící se lesem směr letiště Točná. Vše je bílé, omrzlé, do toho slunce – prostě se budu opakovat. Je to parádní! Skvělej zážitek. Ani mi nevadí, že mě kus cesty, na traverzu ve svahu, brzdí chodci se psem. Nemají kam uhnout.
A pak už jen návrat. Ještě fotka západu slunce nad LKTC – Letištěm Točná …
… na konci (nebo začátku, podle toho kterým směrem jdete/jedete) Modřanské rokle pod fotbalovým hřištěm v Libuši ještě fotka kola …
… a už jen po silnici Generála Šišky domu. A hlavně, do teplé vany. Posledních cca 15-30 minut vyjížďky mi skoro umrzly prsty u nohou, ač jsem měl staré turistické GTX pohory a v nich zimní ponožky. Tohle budu muset ještě vyřešit. Snad se mi příště podaří dát přes pohory návleky na tretry. Ty by mohly tepelný komfort bot zvednout. Anebo použít zimní boty?
Uvidíme, každopádně se už teď těším.
Napsáno a vyfoceno mou Lumií 640 XL LTE s Windows 10 v aplilaci WordPress pro Windows Phone.